Udržení zaměstnanosti v Třineckých železárnách v období krize se projevilo v propadu hospodaření

Světová hospodářská krize, zachování plné zaměstnanosti a dodržení investičních plánů - to jsou aspekty, které ovlivnily ekonomické výsledky společnosti Třinecké železárny za loňský rok. Velký propad poptávky a prudký pokles cen ocelových výrobků znamenal pro hutní podniky po celém světě obrovské prodělky. Také společnost Třinecké železárny, která v posledních 15 letech byla zisková, v loňském roce zaznamenala ztrátu.

Přes převažující negativa, celou řadu úsporných opatření i postupné omezování plánovaných záměrů, firma pokračovala v investičním rozvoji. Na investice bylo loni vynaloženo více než 613 milionů korun, přičemž největší akcí bylo zahájení generální opravy koksárenské baterie č. 12, která bude pokračovat v celém průběhu roku 2010 a ukončena bude na konci prvního čtvrtletí roku 2011. Tato rozsáhlá investiční akce si během tří let vyžádá více než 1,6 miliardy korun.

České ocelářství zaznamenalo loni meziroční pokles výroby oceli o 28 procent. Dalším určujícím faktorem, který ovlivnil situaci v ocelářství, byl prudký pokles cen ocelářských výrobků na trhu, který byl bohužel progresivnější než pokles cenové hladiny základních vstupních surovin. „Přidáme-li k tomu problémy v navazujících zpracovatelských průmyslových odvětvích jako je strojírenství, stavebnictví či automobilový průmysl a zároveň i hlubokou krizi ve finanční sféře, lze rozhodně říci, že uplynulý hospodářský rok byl pro skupinu Třinecké železárny – Moravia Steel nejsložitějším obdobím v novodobé historii,“ říká generální ředitel Ing. Jiří Cienciala, CSc., s tím, že průměrná cena za tunu hotových výrobků třinecké firmy na trhu loni meziročně poklesla o téměř 29 procent.

Společnost Třinecké železárny loni využívala své výrobní kapacity na zhruba 90 procent, což několikanásobně převyšuje využití kapacit evropských či světových producentů oceli. Třinecká firma loni vyrobila a prodala 2 088 kilotun válcovaného zboží včetně kontislitků. Celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v důsledku propadu realizačních cen loni dosáhly 24,316 miliardy korun proti 37,095 miliardy korun v roce 2008. Ačkoliv se podařilo za přispění managementu i zaměstnanců snížit, díky řadě úsporných opatření, celkovou úroveň zpracovacích nákladů, je ročním výsledkem hospodaření po zdanění ztráta ve výši 732 milionů korun. O rok dříve zisk po zdanění činil 1,204 miliardy korun.

26.5.2010