Valná hromada Třineckých železáren uzavřela loňský rok

Řádná valná hromada společnosti Třinecké železárny udělala tečku za loňským rokem. Třinecká ocelářská firma loni vytvořila zisk po zdanění 1,204 miliardy korun, který podle rozhodnutí akcionářů půjde 60 milionů korun do rezervního fondu, a zbývajících 1,144 miliardy korun směřuje do nerozděleného zisku minulých let, jenž bude použit na investice do obnovy výrobních zařízení, zavádění moderních technologií a ekologických projektů ke zlepšení životního prostředí firmy.

Loňské výsledky Třineckých železáren výrazně ovlivnila hospodářská a finanční krize, která se naplno projevila v druhé polovině roku a dopadla samozřejmě také na všechny hutní společnosti. Přestože Třinecké železárny v první polovině roku 2008 využily příznivé situaci na trhu s oceli, druhá polovina roku zvrátila příznivě se vyvíjející hospodaření. Přesto pro třineckou firmu patřil loňský rok v souhrnu k těm lepším za posledních 15 let.

„Rok 2008 nám ukázal dvě tváře. Ta první, příznivá, která trvala první dva kvartály, znamenala pokračování předchozího rekordně úspěšného období. Ta druhá byla poznamenaná značným poklesem poptávky v důsledku ekonomické krize,“ řekl dnes akcionářům předseda dozorčí rady společnosti Ing. Tomáš Chrenek, PhD. s tím, že celosvětová krize ve druhé polovině loňského roku zasáhla citelně Evropu i Českou republiku, když spotřeba oceli zde meziročně poklesla o více než 20 procent. „Tento trend trvá i v roce 2009. Ani optimistické předpovědi neočekávají, že by se situace zlepšila dříve než na konci letošního roku. Návrat na úroveň předchozích let pak bude velmi pozvolný a může trvat i několik let,“ doplnil.

Změny vyvolané finanční krizí, především pokles exportních zakázek a zpřísňování úvěrových podmínek, vyústily ve čtvrtém kvartále minulého roku v bezprecedentní ztrátu výkonu české ekonomiky, stejně jako jinde v Evropě, a měly za následek zvýšení zásob zboží a nedokončené výroby. Výroba oceli v České republice v loňském roce meziročně tak poklesla o téměř 10 procent z 7,1 na 6,4 milionu tun. Na této výrobě se Třinecké železárny podílely z 38,3 procenta, což znamená, že meziročně navýšily svůj podíl o dvě procenta.

I přes potíže, které krize přinesla, Třinecké železárny loni dosáhly zisk po zdanění 1,204 miliardy korun. V roce 2007 díky celosvětové obrovské poptávce po oceli byl čistý zisk 3,633 miliardy korun. Provozní hospodářský výsledek meziročně klesl z 4,372 miliardy korun na loňských 1,377 miliardy korun. Tržby za prodej výrobků a služeb meziročně vzrostly o více než 1,5 miliardy korun na loňských 37,085 miliardy korun.

„Z ekonomického pohledu to nebyl rok špatný, ale rozhodně již ne tak úspěšný, jako roky předchozí,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva Ing. Jiří Cienciala CSc. s tím, že ocelářská společnost musela kvůli světové krizi v závěru roku přistoupit k nucené regulaci výroby. Třinecké železárny v roce 2008 vyrobily 1983 kilotun surového železa proti 2074 kilotun v roce předchozím. Prodej válcovaného zboží včetně oceli se meziročně snížil o 91 kilotun na loňských 2301 kilotun.

Investiční politika celé skupiny Třinecké železárny – Moravia Steel se v posledních letech stále více zaměřuje na obnovu výrobních zařízení a zavádění moderních a ekologických projektů ke zlepšení životního prostředí. Od roku 1997 Třinecké železárny již proinvestovaly více než 13 miliard korun, přičemž jen do ekologických projektů směřovaly přes čtyři miliardy korun.

V loňském roce třinecká firma proinvestovala 1,01 miliardy korun, když největší akcí byla modernizace navíjecí linky „Garret“ pro navíjení svitků na kontijemné válcovací trati a také dokončení rekonstrukce odprášení aglomerace č.1. Do zvyšování jakosti a užitných vlastností svých výrobků investovaly také dceřiné společnosti 1,5 miliardy korun. Nejvýznamnějšími z nich byla výstavba nové krokové pece v Sochorové válcovně TŽ na Kladně, rekonstrukce a modernizace válcovací tratě Velký Mannesmann ve Válcovně trub TŽ ve Vítkovicích a výstavba nového kombinovaného tažného stroje Schumag ve Ferromoravii ve Starém Městě u Uherského Hradiště.

Do třinecké skupiny v loňském roce přibyly další dvě firmy, které svou činností zapadají do strategie tvorby downstream výrobkových řetězců - společnost Hanácké železárny a pérovny, a Šroubárna Kyjov.

Loňský průměrný výdělek v třinecké hutní firmě, která s 5400 lidmi patří mezi největší zaměstnavatele na severní Moravě, dosáhl 27.402 korun, což výrazně převyšuje současný celorepublikový i regionální průměr. Proti roku 2007 je to nárůst o 603 korun.

23.6.2009